Až na vrcholky hor

Věra Martinová

1:RD#ád ses mi toulal a rád ses mi ztrácel sFm7ám,
to B7hory tě táhly tak dávno jak dávno tě zD#nám,
pD#rožil jsi tam plno jar, plno lét, plno Fm7zim,
a bB7ylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nD#im.
2:Tak našla jsem sílu a odvahu vzhůru jít
a s tebou se toulat a kousek té pýchy jim vzít,
I ve sněhu spát, tajit pláč, proč a nač, dnes to vím,
že bylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nim.
R:D#Až na vrcholky hFm7or, kdB7e slyšíš vítr hrD#át,
dCmo kraje skalních Fm7měst i hnízd i B7hvězd a zatoulaných sD#tád,
až na vrcholky Fm7hor jsmB7e vyšli ty a jG#á, a jD#á,
a všFm7echno tak dB7ávno, tak dávno, tak dávno se zD#
3:Už přestal ses toulat a neujdeš cesty kus
a nejsem ta dáma, co právě teď řídí tvůj vůz,
mě táhne dál klenba hor, jejich vzdor a boj s ním,
mně zůstala láska, ta nádherná láska jen k nim.
R:Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát,
nad čáru oblaků až tam, kde sníh se bojí tát,
až na vrcholky hor už vyjdu jenom já, jen já
a všechno tak dávno, tak dávno, hrozně dávno se zdá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:09:51.92+00:00
Výsledky hledání: